Srpen 2010

Mystická cesta

31. srpna 2010 v 22:45 Cesty k Pravdě


Probuzení Self
První stadium mystické cesty označuje Underhill jako probuzení Self (Underhill, 1928, str. 225). Připomíná obrácení neboli konverzi, jak o ní píše např. James (James, 1930, VII. kap.), a obvykle mu předchází ještě období déletrvajícího vnitřního neklidu, pochybností a duševní tísně. Sv. Augustin píše ve svých "Vyznáních": "Když jsem uvažoval, abych se konečně rozhodl sloužiti Pánu Bohu svému dle svého dávného úmyslu, já jsem to byl, jenž jsem chtěl, a opět já, jenž jsem nechtěl. Ano já, jenom já jsem to byl, jenž ani úplně chtěl, ani úplně nechtěl, sám se sebou jsem zápasil a proti sobě jsem byl rozdělen… Takový boj zuřil v mém srdci, boj mne samého proti mně samému" (Augustinus, 1990, str. 251-257). Sv. Terezie říká: "…při odchodu z otcovského domu mě pronikla taková trýzeň, že si myslím, že ani při smrti nebudu zakoušet větší. Zdálo se mi, jako by se mi všechny kosti vykloubily kvůli násilí, jež jsem si musela učinit, neboť láska k Bohu ještě nepřemohla lpění na rodině: byl to takový boj, že bez pomoci Pána by byla každá má úvaha neúčinná" (Terezie, 1991b, str. 29). Ukončením tohoto vnitřního kolísání je teprve intenzivní mystický zážitek probuzení Self.

Někdy doprovázejí tato náhlá vytržení vize či hlasy, jindy tyto fenomény chybí. Zážitek … má ovšem vždy velmi silný účinek na prožívající subjekt. Znamená radikální obrat v životě budoucího mystika, nastoupení nové životní cesty.


Svatý Grál a Česká země II.

28. srpna 2010 v 19:29 Články

Karlštejn

Král Karel IV. postavil hrad na skále uprostřed údolí, obklopeném vyššími kopci. Odhodlal se tak zastavět místo prastaré svatyně, jež existovala už několik tisíc let před Kristem. To, že to před ním nikdo neučinil, ukazuje na význam tohoto rituálního místa a jeho síly. Ta je již dnes příliš překrytá energiemi Velké věže, či spíše toho, co se v ní nachází a tedy nelze dobře zjistit její původní charakteristiku. Je pravděpodobná vysoká kosmická energie a od ní odvozená síla místa samého. Novodobé uspořádání obou částí kaple sv. Kříže a místností pod nimi je již výsledkem Karlovy koncepce a neméně esoterních schopností. Jsem přesvědčen, že vše, co tu můžeme nalézt, je jeho osobním vkladem a prací. Jedinou osobou, která mu v tom mohla být nápomocná, byl arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Při průzkumu Karlštejna před několik lety se jevila nejsilnějším prostorem kaple sv. Kateřiny. Obě části kaple sv. Kříže, jakkoli pocitově velmi zvláštní, nebyly až na zajímavý protiklad kosmické a zemské energie něčím, co by významně převyšovalo důležité české lokality. Vzpomínám si, že mi tu cosi chybělo; přes všechnu snahu jsme tu neuměli cosi uchopit a zaznamenat, nebo to už odtud zmizelo.

Svatý Grál a Česká země I.

28. srpna 2010 v 15:39 Články
Bohemie - cesta svatého Grálu
grál

Pojem grálu vešel do středověkého povědomí, když lidé přečetli legendy Chrétiena de Troyes a Woframa von Eschenbacha o jeho hledání jako ryze křesťanského atributu. Příběhy o Artušovi, Guinevře, Lancelotovi a rytířích, kteří se vydali za grálem - Parsifalovi, Galahadovi, Borsovi a Gawainovi jsou i dnes vzrušující svým tajemnem a mystikou.

Čím však grál je a proč byl - a zřejmě opět je - pro lidi tak žádoucím, se stěží v legendách dovíme. Sama jeho dostupnost je pravděpodobně vázána na schopnost člověka objevit jeho podstatu.

V období příchodu křesťanství byl grál spojen s pojmem hmotného předmětu - posvátné nádoby, poháru - který ztělesňoval vyšší síly a byl jejich odrazem ve hmotném světě. Zpráva o Josefu z Arimatie alespoň nazývá předmětný kalich grálem a popisuje jeho přivezení a uložení v anglickém Glastonbury. Mělo jít o pohár, který použil Ježíš při poslední večeři před svým ukřižováním.

Glastonburská Studna grálu, anglicky zvaná Holy Well, skutečně uchovává zbytkovou energii takového předmětu, který zde mohl být skryt i 400 let. Kristus je navíc v zahradě obklopující pramen neustále svou energií přítomen; proto je místo velmi navštěvováno.

O Svatém Grálu

28. srpna 2010 v 12:09 | Zděněk Neubauer |  Články
Zdeněk Neubauer: O Svatém Grálu
výběr, kráceno

La vision du Graal par Galahad
Mýtus je tělem světa. U Keltů vstupuje křesťanství do prostředí autenticky mytické kultury, do světa živého mýtu. Jde o zcela jinou situaci než u Řeků a Římanů, pro který je mýtus spíše folklórem, ne-li dekorací či přímo státní ideologií. Na keltské půdě je křesťanství přijato v duchu hluboké spřízněnosti s místním pohanským kultem. Není mu třeba svádět nelítostný zápas s "nepravými božstvy". Na to je přirozený náboženský substrát příliš autentický. A tak, zatímco v helenismu je křesťanství přijímáno jako naplnění logu, u Keltů je asimilováno jako dovršení mýtu.
Keltská verze křesťanství tím ovšem dostává zcela specifický ráz. K tomuto svérázu navíc přispěje zvláštní vztah Keltů k zásvětí. "Onen svět" se nenachází někde daleko - ať na nebesích nebo hluboko pod zemí, po smrti či po skonání věků. Je to prostě jen druhá strana mince, všudypřítomný rub našeho světa. Hranice mezi oběma říšemi prochází každým místem a každým okamžikem - na druhé straně se lze ocitnout kdykoliv a náhle.