Říjen 2012

Slib od Jana Křtitele

31. října 2012 v 12:08 Cesty k Pravdě


Slibuji sám sobě...

  • že budu v každé době a na každém místě sloužit Absolutnu, jemuž patřím celým svým srdcem
  • že budu v každé době a na každém místě připraven sloužit Božímu plánu
  • že budu používat k dobru Božské dary, myšlenky a slova, v každé době, na každém místě a za všech okolností
  • že budu trpělivě a bez stížností snášet všechny formy zkoušek a soužení, jež na mě může uvalit nejmoudřejší božský zákon
  • že budu milovat své blízké lidské bytosti a sloužit jim, upřímně a z hloubi svého srdce i duše bez ohledu na to, jak se ke mně budou chovat
  • že budu každý den meditovat a rozjímat o Absolutnu se zřetelem na to, aby byly mé myšlenky, touhy a skutky v naprostém souladu s Božskou vůlí
  • že každý večer prozkoumám a prověřím, zda jsou všechny mé myšlenky, touhy, slova a činy v naprostém souladu s Božským zákonem

Toto je slib od Jana Křtitele









Zasvěcení - Elisabeth Haich - ukázka z knihy III.

29. října 2012 v 12:48 Videa, filmy, knihy

TVAR PYRAMID

(úryvek z této kapitoly)


Protože pramen všeho vědění, všech jevů, je věčné bytí - Bůh - avšak Bůh stojí v neprojeveném mimo prostor a čas a pouze promítá své projevy do rozměrových světů, musíme začít u Boha, abychom těmto zákonům správně porozuměli. Mluvit o Bohu nám však stále brání obtíž, že Bůh stojí mimo poznatelný svět a každá živá bytost může rozumět a pochopit Boha jen do té míry, nakolik je schopná Boha vědomě zažívat, projevovat a uskutečňovat. To jest: až do jakého stupně dokáže sama být Bohem. Ve všem žije Bůh a vše žije v Bohu, přesto mu zcela může rozumět ve své vlastní dokonalé bytosti jen ten, kdo se sám stal Bohem - nebo nikdy z Něho nevypadl. Chápat Boha může jen Bůh sám!

Skutečnost, že nejprimitivnější pračlověk má svůj pojem Boha, dokazuje, že je v něm božské vědomí, přesto, že je na nejnižším stupni a ještě ve stavu zamlženém. Ale stát se vědomým v Bohu, Boha plně chápat, být Bohem, znamená být úplně zajedno se svým vlastním božským Já, v nitru sídlícím Bohem. Snadno se to řekne, ale těžko udělá! Neboť tím, že člověk vypadl ze svého božského vědomí, může si Boha představit jen v míře své osobní vnímavosti. Jak má vědět, co je skutečně živé božství ve své dokonalosti, když jeho představivost odpovídá jenom osobnímu stupni odděleného od jednoty, konečného a padlého? Jak by mohlo konečné chápat nekonečné, jak časové pochopit věčné, smrtelné nesmrtelné, zdánlivá bytost věčné? ... Jak může imaginární bytí chápat, zažívat a dokonce se ztotožňovat s věčným, pravým Bytím - s Bohem?

A přece musí člověk Boha dosáhnout! Věčné přání, neutuchající touha mu pomáhá a žene ho do směru jeho božského Já. Přes zdánlivě nepřeklenutelnou propast mezi osobně smrtelným a neosobně věčným staví rozum - největší, ale nejnebezpečnější dar Boží - most. Rozumem se dostal do pokušení svým vědomím vypadnout z jednoty, ale právě tak mu dává rozum možnost vrátit se do jednoty s plným sebeuvědo­měním. Prostřednictvím rozumu je schopen porozumět pravdám a když porozuměl, bude hledat a stále znovu zkoušet, až se mu jednoho krásného dne podaří najít tu jedinou cestu, uskutečnění svého Já.


Udělal vesmír s egem chybu?

29. října 2012 v 0:28 Články

Udělal vesmír s egem chybu?


Udělal vesmír chybu, když vytvořil ego?
Z Eckhart Tolle TV, říjen 2012
Překlad: OrgoNet

Otázka: Ego je často vámi označováno jako nepřítel, proti kterému je třeba bojovat, a tak se mi zdá, že vesmírná inteligence možná udělala s egem chybu?

Eckhart Tolle:
Z jisté perspektivy se ego může jevit jako naprostá šílenost. Z vyšší perspektivy to však není nic víc než součást evolučního procesu lidstva. Je to stupeň evoluce. A jak se nyní blížíme k dalšímu stupni evoluce, začínáme vidět, že ego se již úplně přežilo, nemá žádnou užitečnost. Ale dříve ji mělo.

Teprve až nyní začínáme vidět, jak je šílené, protože se blížíme k dalšímu stupni evoluce. Předtím to neviděl nikdo, s výjimkou velkých mistrů. Již Buddha řekl, že je to iluze. Ježíš řekl: Zapři sám sebe. Což znamená, uznej nereálnost ega. Ale jen málo lidí pochopilo to, co řekli. Byli takovými předchůdci dalšího stupně. Upozorňovali na to ještě předtím, než na planetě došlo k pravému probuzení.

Takže z naší perspektivy, kdy jsme na konci jedné vývojové etapy, se jeví ego jako totálně absurdní, jakmile zjistíte, jaké je a jak mnoho zmatku vytváří. Ale z jiné perspektivy by bez něj nemohlo dojít k žádnému osvícení. I ve svém vlastním životě vidíte, jak jste museli projít nevědomostí. Nemyslím tím nedostatek vzdělání, ale duchovní nevědomostí, nevěděli jste, kdo jste svou podstatou. Udělali jste mnoho chyb na základě iluzorního ega, ale teď už to vidíte a můžete z toho vyváznout.

MODLITBA SV. FRANTIŠKA Z ASSISI

26. října 2012 v 20:22 Cesty k Pravdě

MODLITBA SV. FRANTIŠKA Z ASSISI


Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje,

abych přinášel lásku, kde je nenávist,

odpuštění, kde je urážka,

jednotu, kde je nesvornost,

víru, kde je pochybnost,

pravdu, kde je blud,

naději, kde je zoufalství,

radost, kde je smutek,

světlo, kde vládne tma.

Pomoz mi, abych

netoužil po útěše, ale těšil,

po porozumění, ale rozuměl,

po lásce, ale miloval.

Vždyť kdo dává, ten dostane,

kdo odpouští, tomu se odpustí,

kdo umírá, vstane k životu.


Viliam Poltikovič o vegetariánství a duchovnosti

19. října 2012 v 10:44 Videa, filmy, knihy

Viliam Poltikovič o vegetariánství a duchovnosti

video

Režisér Viliam Poltikovič o vegetariánství, duchovnosti, filmu a neustálém hledání.



Eduard Tomáš - z knihy PAMĚTI MYSTIKA

17. října 2012 v 21:59 Články
Nejdůležitějším, ale také nejtěžším stavem na duchovní cestě je neusilovnost. Naprostá indiference k tomu, co se v mysli odehrává. Je to pravý opak toho, nač jsou lidé zvyklí, ať jim jde o cokoli. Když jde o něco důležitého, usilují víc.
Ale jediné správné úsilí na duchovní cestě, můžeme-li to tak vůbec nazvat, je soustředěné obrácení pozornosti do nitra na zdroj existence. To je všechno. Udržte ji tam s oddaností a láskou a pak už nedělejte nic, docela nic.

Odevzdejte se jako pokorný nástroj absolutnu. Nalezněte zdroj ega a spočiňte v něm! Není třeba vyloučit ego, ale najít jeho zdroj, ono se rozplyne samo. I pak bude ještě existovat, ale jen jako spálená sirka, kterou už nic nezapálíte.
Království nebeské, které hledáte, je ve vás.
Je to váš přirozený stav - trvalý, nikoli dočasný -, jenž se nikdy nezrodil a nikdy nezemře. Skutečnost byla, je a bude, proto o ni vůbec nemusíme usilovat. Není ovšem omezená jen na člověka, ale je i v člověku, protože je všude. Místo toho si máme myslet: "Nejsem oddělen od skutečnosti." A přitom zapomenout na tělo.
Nemyslete si přátelé, že nalezení pravdy je těžké, tato myšlenka je jen vaší domněnkou a současně vážnou překážkou. Když myslíte "nejsem oddělen od skutečnosti", postupný vývoj nemusí pro vás vůbec existovat. Už TEĎ jste pravdou bytí a nikdy jste nebyli Bohu blíž než právě teď.
Žijte to TEĎ a neodkládejte to na jindy! Teď, zrovna TEĎ jste pravou skutečností bytí. Neuvažujte o tom, ale žijte to! To "teď" je zdrojem ega. Je v duchovním srdci. Hledejte Boha ve svém srdci, a on se vás ujme.


Zasvěcení - Elisabeth Haich - ukázka z knihy II.

14. října 2012 v 2:22 Videa, filmy, knihy

STROM POZNÁNÍ DOBRA A ZLA


Když jsem tak daleko, že už docela dobře ovládám mlčení, stojím jednoho večera opét před Ptahhotepem a On se ptá: "Co jsi zažila během svých bojů s mlčením? Naučila jsi se být pánem pouze mlčení?"
"Ne, otče, to bylo prostě nemožné. Když jsem bojovala s mlčením, musela jsem bojovat současně i s mluvením. V míře, ve které jsem se stávala pánem mlčení, stávala jsem se i pánem mluvení. Neboť mlčet znamená nemluvit a mluvit znamená nemlčet. Nemohla jsem tyto dvě věci od sebe oddělit. Objevila jsem, že stejně jako mince má dvě strany a je přece jednotou, také blíženci mlčení a mluvení jsou dvěma stranami jedné jednoty."

"Správně," říká Ptahhotep. Pak vstává a vede mne k jednomu z velkých bílých kamenných kvádrů, z nichž sestávají zdi místnosti. Ukazuje na hladkou bílou plochu kamene a táže se: "Co vidíš na této bílé ploše?"
"Nic," odpovídám.
"Co bych mohl na ni nakreslit?"
"Všecko."
"Nuže," říká Ptahhotep, toto Nic tedy v sobě obsahuje Vše. V tomto stavu tvoří obě dokonalou jednotu. Z jednoty tedy může vzniknout něco poznatelného jen tehdy, když to Něco se od jednoty oddělí, odloučí a z ní vystoupí.
Podívej se, kreslím nyní na tuto plochu zelenou barvou jetelový list. Tvar tohoto listu byl na této desce i předtím, než jsem ho nakreslil, nemohla jsi jej ale rozpoznat, jelikož pozitivní tvar lístku a negativní přirozenost pozadí ještě spočívaly v sobě. Byly zcela totožné. Tvar listu nebyl ještě oddělen od Všeho, obsaženého v tomto Ničem. Tím, že se list objevil zeleně, oddělil se od všeho a stal se poznatelným.

Promysli nyní něco velmi důležitého. Objeví-li se lístek na bílé ploše v zelené barvě, znamená to, že zanechal svůj tvar ve všem v doplňkové barvě, v tomto případě v červené, jako svůj neviditelný, negativní obraz. Věz: cokoliv vidíš, je to poznatelné výhradně proto, že se to oddělilo od své doplňující poloviny a tato zůstala v neviditelném, v nepro­ jeveném. Poznání získáš pouze srovnáním dvou stran - pozitivní a negativní, které byly od sebe odděleny. Dokud tyto dvě strany spočívají v sobě, spojené v jednotu, nemůžeš nic vnímat, nic poznávat.


Strážci Bytí - Eckhart Tolle, Patrick McDonnel

12. října 2012 v 21:10 Videa, filmy, knihy

Strážci Bytí - Eckhart Tolle, Patrick McDonnel

video

Eckhart Tolle je jeden z nejvlivnějších, nejoriginálnějších a nejvíce inspirujících duchovních učitelů naší doby. Jeho knihy Moc Přítomného Okamžiku, Ticho Promlouvá a Nová Země, které byly přeloženy do téměř 40 jazyků ovlivnili miliony lidí po celém světě. Jeho hluboké a prosté učení pomáhá lidem nacházet vnitřní klid, pohodu, zdraví a větší naplnění života. A učí nás, jak neodmítat to, co už je. Sám často říká, že nám neříká vůbec nic nového. To co nám povídá sami rozpoznáme jako pravdu, protože v hloubi duše víme, že to tak je, jen jsme to zapomněli.

Zasvěcení - Elisabeth Haich - ukázka z knihy I.

9. října 2012 v 18:57 Videa, filmy, knihy
Autorka mistrovsky mísí vyprávění ze svého současného života, od dětství až do dospělosti, se vzpomínkami na život, který strávila jako faraonova dcera.
Jako bychom v chrámových síních seděli s ní, nasloucháme učení velekněze Ptahhotepa, který ji na tuto cestu k nejvyšší moudrosti připravuje a vede k hluboké pravdě o smyslu života a důsledcích našich činů.
Nejobsáhlejší reinkarnační zpráva, jaká kdy byla sepsána, nejsrozumitelnější svědectví o dávné moudrosti skutečného zasvěcení, jež odedávna dráždí lidskou fantazii…


Z kapitoly: SVĚTOVÁ OBDOBÍ


V novém věku budou působit znamení zvěrokruhu Beran a jeho doplněk Váhy. V čase, kdy se tento vliv neprojeví ještě v plné síle, působí Beran nejprve ve formě beranního dítěte, tedy jako beránek. Kolem zasvěcence se shromažďuje národ, který má v krvi tytéž síly, jež odpovídají znamení Berana. Jsou předchůdci nové epochy, "vyvolený národ", který dokáže oznámit lidstvu staré pravdy v nové formě.
Kdo uskutečnili starou epochu, musí teď odejít. Úkol je skončen. Andělé boží je odvedou domů.
Nový obraz: Vidím, jak mocný zasvěcenec vyvádí svůj národ z Egypta. A jelikož Beran je ohnivým znamením vznáší se před ním jako ohnivý mrak, aby mu ukazoval cestu. Vede svůj národ z duchovní temnoty, která vládne v Egyptě na konci této epochy. Ale srdce faraónovo se opět zatvrzuje, lituje, že nechal odejít zotročený národ a táhne s celým vojskem za uprchlíky. Zasvěcenec, aby ochránil svůj národ, používá svou hůlku života. Zamíří frekvenci ultrahmoty, která mohutně zvyšuje přitažlivost zemskou, proti vojsku faraónovu. Farao a všichni jeho bojovníci, válečné vozy a zvířata, jsou náhle tak těžcí, že jakoby dostali kořeny, svou obludně zvětšenou váhou se neodvratně propadají do země. A protože se to děje na břehu moře, zalévá nakonec moře celé houfy vojska svými obrovskými vlnami.

Jsem velice užaslá. Ne účinkem hůlky, ale jaká zvířata! Viděla jsem ve faraónově vojsku podivná zvířata, která táhla válečné vozy a na kterých také jelo mnoho válečníků. Byla podobná zebře, ale byla větší a lišila se barvou, byla hnědá, bílá, šedá a také černá! Nikdy jsem taková zvířata neviděla! Byli to snad čtvernožci, o kterých kdysi mluvil otec? Nádherná zvířata!
Ale obrazy se mění. Zasvěcenec prodlévá se svým národem "v poušti", v tom těžkém přechodném období mezi dvěma věky. Neboť dvě epochy nejsou nikdy ostře od sebe odděleny, ale nejasně vplývají jedna do druhé. Tak vzniká přechodná doba, v níž účinky dvou znamení, odchá­zejícího a přicházejícího, se projevují oslabeně a proti sobě. Zastaralé ideje už neuspokojují novou generaci, naproti tomu starší generace si ještě nemohou osvojit a strávit nové ideje. Největší část národa se vrací ke svým zkostnatělým názorům, tedy k ideám znamení Býka, které však už nepůsobí silou dospělého Býka, ale silně oslabeného, už jen silou malého býka, telete. A vidím ve své vizi budoucnosti, protože symboli­ ckou řečí snových obrazů vyjádřeno, duch je vždy zlato, že národ zasvěcence tančí kolem zlatého telete a uctívá je.


Štěstí není náhoda - Kay Pollak - úryvek z knihy

8. října 2012 v 1:39 Videa, filmy, knihy

JAK BÝT MÉNĚ ZRANITELNÝ


Zdalipak je tedy pravda, že:
Když se cítím rozhněvaný nebo se na někoho rozčílím, svědčí to o tom, že jsem si nesprávně nebo nedostatečně vysvětlil skutečnost.
Hněvám-li se na někoho, znamená to, že se soustřeďuji jen na určitý typ chování této osoby. To já jsem si vybral, že se zaměřím na to, co mě rozčiluje a narušuje mou rovnováhu. Tudíž se stávám obětí svého postoje k jinému člověku a způsobu, jak jeho chování vykládám a vnímám.
Někdo jiný by na tuto osobu pohlížel jinak. Ale i já jsem si mohl vybrat, že na ni budu pohlížet jinak, nebo že si její chování vysvětlím jiným způsobem. V takovém případě bych na ni reagoval jiným způsobem. Zásadně vždy platí, že:
Já sám jsem zodpovědný za to, jak se rozhodnu, že si vysvětlím věci, které vidím.

Zeptejte se sami sebe:
Může se člověk, který vás rozčiluje, stát vaším učitelem? Vaším osobním koučem? Nebo, chcete-li, vaším osvoboditelem?

Uvedu příklad z vlastního života.
Setkal jsem se s jedním mužem. Seděl přímo naproti mně s rukama překříženýma na hrudi a byl nedbale opřený. Přehodil si nohu přes nohu a rychle s ní houpal ze strany na stranu. Myslel jsem si o něm, že je arogantní a lhostejný.
Začali jsme hovořit, ale z nějakého důvodu jsem byl schopen vnímat pouze jeho nohu, kývající se ze strany na stranu.
Vnímal jsem, že mé vnitřní napětí roste. Můj hlas byl méně zřetelný a přirozený. Byl jsem strnulý, nedokázal jsem se uvolnit. Cítil jsem, že je všechno špatně, dokonce se dostavil strach.
Co se stalo? Byl jsem obětí svého vlastního vnímání této osoby a její řeči těla. Ta jeho houpající se noha! Jako formu obrany jsem zvolil agresivní myšlenky. Kdo si ten muž vlastně myslí, že je? Co je to za typ? Taky by se mohl chovat slušně! (Začal jsem ho odsuzovat, a to mne poněkud vyvedlo z míry).


Šišinka mozková (Epiphysa)

8. října 2012 v 0:42 Články

Epifýza je nejzvláštnější a dosud také nejvíce záhadnou částí Malého mozku. Tato část Malého mozku je považována za žlázu a zároveň je připouštěno vědou, že jedná se možná současně o složitý pletenec velmi jemných nervových vláken a buněk. Věda doposud také nahlíží na Epifýzu jen jako na orgán, ovlivňující činnost ostatních tělesných orgánů ve dne - za denního světla a za tmy - v noci. Vylučováním zcela specifických látek do nervového oběhu v těle reguluje významně Šišinka mozková tělesné procesy při denním a nočním světle. Tato vědou poznávaná činnost orgánu Epifýzy je však ve skutečnosti jen vedlejším produktem práce tohoto drobného kulovitého tělíska v Malém mozku.

Produkování látek hormonu Melatoninu Šišinkou mozkovou je tedy určeno jen pro fyzickou úroveň těla. Pravý význam činnosti Šišinky mozkové však leží na duchovní úrovni člověka.

Šišinka mozková prostupuje, jakožto malý výrůstek vyčnívající z části Thalamu, směrem k části Velkého mozku, pod nějž je právě natěsno zasunuta v jeho spodní části, a to ve středu, přesně mezi oběma polovinami masivních částí Velkého mozku. Šišinka mozková je již tisíce let poznávána také zejména duchovními učiteli Východu jako významný duchovní orgán mozku. Často nese v duchovní literatuře označení tzv. "třetího oka".
Co je tedy ve skutečnosti ona Šišinka mozková?

Epifýza - Šišinka mozková je
důležitým spojujícím článkem v Malém mozku. Je oním zvláštním článkem, jenž je schopen svým uzpůsobením přijímat vysoké duchovní záchvěvy - obrazy a inspirace. Schopnost vidění duchovních obrazů je pravou činností Šišinky mozkové. Neméně důležitou je pak i schopnost vnímání a přijímání čistých pomáhajících impulsů duchovních pomocníků, přinášejících člověku velmi často východisko ze svízelných životních situací. Pochopitelně jsou zde myšlena jen taková východiska a řešení, která jsou čistá, spravedlivá a úmyslně neubližující.


Eckhart Tolle: Nakolik máme svůj život pod kontrolou?

5. října 2012 v 17:26 Články

Z Eckhart Tolle TV, září 2012 Překlad: OrgoNet

Posluchačka: Měla jsem dvě otázky, a jednu z nich už jste zodpověděl … Takže, nakolik máme svůj život pod svou kontrolou? Potřebujeme si plánovat svou budoucnost, nebo jen důvěřovat tomu, co je, a mít víru, že se vše stane tak, jak se má stát?

Eckhart Tolle: OK, často se stane, že jedna odpověď pokryje dvě otázky … možná existuje i univerzální odpověď, která pokryje všechny otázky (:-)))

Budete-li se snažit mít pod kontrolou budoucnost svého života, bude to dost frustrující, mít pod kontrolou to, co se stane. Ale můžete kontrolovat, nebo ani ne tak kontrolovat, ale převzít odpovědnost za přítomný okamžik. Za svůj stav vědomí v tomto okamžiku.

Můžete dát pozor, jaký je stav vašeho vědomí v tomto okamžiku. A můžete třeba zjistit, že váš stav vědomí v tomto okamžiku je stav nikoliv úplné identifikace s myšlením nebo vaší emocionálními pohyby, ale že tam je jistá identifikace s myšlenkami a formou, čili dysfunkční stav, setrvávání v negativitě. Jakmile si to uvědomujete, už to není totálně dysfunkční. Totálně dysfunkční znamená, že jste totálně identifikováni s myšlením, a nevíte o tom. V extrémních formách jsou lidé doopravdy šílení, ale vůbec netuší, že jsou šílení. Ale když víte, že jste šílení, tak nejste úplně šílení. Když víte, že se ztotožňujete s negativním stavem, třeba že máte strachuplné myšlenky, co by se mohlo stát, co se pravděpodobně stane, co byste mohli ztratit, třeba zaměstnání, nebo máte myšlenky o minulosti, tak pokud si uvědomíte, že se to děje, tak v tom je samozřejmě už jistá přítomnost. Pak můžete převzít odpovědnost, být bdělostí, uvědomělostí, a nebýt myšlenkou. Uvědomělost, to je ztotožnění s přítomností, to je to, co skutečně jste. Vy jste uvědomělost.