Zasvěcení - Elisabeth Haich - ukázka z knihy I.

9. října 2012 v 18:57 |  Videa, filmy, knihy
Autorka mistrovsky mísí vyprávění ze svého současného života, od dětství až do dospělosti, se vzpomínkami na život, který strávila jako faraonova dcera.
Jako bychom v chrámových síních seděli s ní, nasloucháme učení velekněze Ptahhotepa, který ji na tuto cestu k nejvyšší moudrosti připravuje a vede k hluboké pravdě o smyslu života a důsledcích našich činů.
Nejobsáhlejší reinkarnační zpráva, jaká kdy byla sepsána, nejsrozumitelnější svědectví o dávné moudrosti skutečného zasvěcení, jež odedávna dráždí lidskou fantazii…


Z kapitoly: SVĚTOVÁ OBDOBÍ


V novém věku budou působit znamení zvěrokruhu Beran a jeho doplněk Váhy. V čase, kdy se tento vliv neprojeví ještě v plné síle, působí Beran nejprve ve formě beranního dítěte, tedy jako beránek. Kolem zasvěcence se shromažďuje národ, který má v krvi tytéž síly, jež odpovídají znamení Berana. Jsou předchůdci nové epochy, "vyvolený národ", který dokáže oznámit lidstvu staré pravdy v nové formě.
Kdo uskutečnili starou epochu, musí teď odejít. Úkol je skončen. Andělé boží je odvedou domů.
Nový obraz: Vidím, jak mocný zasvěcenec vyvádí svůj národ z Egypta. A jelikož Beran je ohnivým znamením vznáší se před ním jako ohnivý mrak, aby mu ukazoval cestu. Vede svůj národ z duchovní temnoty, která vládne v Egyptě na konci této epochy. Ale srdce faraónovo se opět zatvrzuje, lituje, že nechal odejít zotročený národ a táhne s celým vojskem za uprchlíky. Zasvěcenec, aby ochránil svůj národ, používá svou hůlku života. Zamíří frekvenci ultrahmoty, která mohutně zvyšuje přitažlivost zemskou, proti vojsku faraónovu. Farao a všichni jeho bojovníci, válečné vozy a zvířata, jsou náhle tak těžcí, že jakoby dostali kořeny, svou obludně zvětšenou váhou se neodvratně propadají do země. A protože se to děje na břehu moře, zalévá nakonec moře celé houfy vojska svými obrovskými vlnami.

Jsem velice užaslá. Ne účinkem hůlky, ale jaká zvířata! Viděla jsem ve faraónově vojsku podivná zvířata, která táhla válečné vozy a na kterých také jelo mnoho válečníků. Byla podobná zebře, ale byla větší a lišila se barvou, byla hnědá, bílá, šedá a také černá! Nikdy jsem taková zvířata neviděla! Byli to snad čtvernožci, o kterých kdysi mluvil otec? Nádherná zvířata!
Ale obrazy se mění. Zasvěcenec prodlévá se svým národem "v poušti", v tom těžkém přechodném období mezi dvěma věky. Neboť dvě epochy nejsou nikdy ostře od sebe odděleny, ale nejasně vplývají jedna do druhé. Tak vzniká přechodná doba, v níž účinky dvou znamení, odchá­zejícího a přicházejícího, se projevují oslabeně a proti sobě. Zastaralé ideje už neuspokojují novou generaci, naproti tomu starší generace si ještě nemohou osvojit a strávit nové ideje. Největší část národa se vrací ke svým zkostnatělým názorům, tedy k ideám znamení Býka, které však už nepůsobí silou dospělého Býka, ale silně oslabeného, už jen silou malého býka, telete. A vidím ve své vizi budoucnosti, protože symboli­ ckou řečí snových obrazů vyjádřeno, duch je vždy zlato, že národ zasvěcence tančí kolem zlatého telete a uctívá je.


Velký zasvěcenec je zatím "na hoře" a mluví "tváří v tvář" s Bohem. Je ve stavu nejvyššího vědomí, identický s Bohem. Je nositelem boží vůle, aby svému národu sdělil nové ideje dvěma náboženskými symboly; obětním beránkem, symbolem znamení Berana, a dvěma deskami zá­ konů s deseti božími přikázáními symbolem doplňujícího znamení Vah.
Obětní beránek je božské Já, které oděno do hmoty, nechá se ukřižo­vat na dvě velká břevna trojrozměrného světa; času a prostoru, tedy obětuje svůj vlastní život, aby Zemi oduševnil a osvobodil.
Dvě desky zákonů podobné těm, které jsou v našem chrámu na hlavě posvátného sokola Horuse, který je symbolem prostor křižujícího tvořivého principu, božského Já, jsou symbolem pro vnitřní strukturu onoho Já, jež se projevuje v duši jako morální zákony.
Tyto božské pravdy budou déle než dva tisíce let vedoucími idejemi, náboženskými symboly. Jimi se uskuteční zkouška nové epochy.

Když zasvěcenec přinese hotové desky zákona a vidí, že jeho národ uctívá zlaté tele, uhodí oběma deskami o zem s takovou zlostí, že se rozbijí na kousky a prosí Boha, aby neposlušný národ potrestal.
Tu přicházejí malí jedovatí hadi - symboly pokušení, had, hybná síla ze znamení Štíra - z nebe a štípají lidi, kteří uctívali zlaté tele. A ti velice trpí jedovatým uštknutím. Zasvěcenec se smiluje nad ne­ šťastným národem. Postaví uprostřed tábora, kde se národ nalézá dvě břevna ve tvaru T a kolmo k nim postaví mosazného hada hlavou vzhůru. Je to symbolické znázornění stromu poznání a vědění, hadího stromu. Had - ne už dolů, ale vzhůru směřující už dále není pokušitelem, který vábí lidi do tělesnosti, je symbolem nejvyšší moudrosti, která vede lidi zpět k jednotě, k Bohu. Všichni nemocní, kteří se podívají na tohoto mosazného hada, budou okamžitě zase zdrávi.

Interpretuji vizi, rozumím; lidé, kteří nemohou nebo nechtějí přijmout ideje nového věku, duchovně onemocní. Nenajdou už místo mezi lidmi, přicházejí do těžkých duchovních konfliktů. Ti se mohou uzdravit jsou-li přivedeni do středu své vlastní bytosti, kde stojí hadí strom. Spatří-li tento strom, aniž jedí jeho ovoce, poznají božské pravdy, aniž jich využijí pro sebe, budou uzdraveni. Neboť moudrost a nesobecká vše­ vědoucnost uzdravuje každou chorobu duše.
Obrazy budoucnosti běží dál. Velký zasvěcenec vede svůj národ až k prahu nové epochy - až k zaslíbené zemi - pak vystoupí na horu a zmizí; nikdy se nenajde jeho tělo. Vím, odhmotní se právě tak, jako poslední zasvěcení velekněží se odhmotnili v pyramidě se všemi tajnými nástroji.
Vyvolený národ, povolaný uskutečnit ideje nové epochy, jde dál a do písmene hlídá moudrost a tajné učení svého velkého mistra. Jen archa úmluvy ztrácí postupně svou magickou sílu a už není žádný zas­ věcenec, aby ji mohl opět nabít svou hůlkou života ...

Uplyne světový měsíc a osa zemská se opět posunula na své kuželovité dráze o jednu dvanáctinu. Jarní bod pomalu vstupuje do zna­ mení Ryb. Opět jsou lidé neklidní, nenacházejí už pravdu v opotře­bovaných, zatuchlých idejích. Jsou jako stádo ovcí bez pastýře. A v tomto přechodném období se narodí Avatar - Syn boží, velký učitel přicházející epochy, aby splnil nejvyšší úkol, největší tajemství stvoření: nechat Boha chodit v těle po zemi.
Tento Syn boží je pozemský obraz nebeského obětního beránka; jako božské vesmírné Já se obětuje a bere na sebe hmotu trojroz­ měrného světa a strpí věčné ukřižování na dvou velkých břevnech času a prostoru, tak musí tento Syn boží, který ve svém lidském těle plně zjevuje božské Já, vytrpět pomstu ducha hmoty a zemřít rukou nevědomých lidí.

Člověk, který se ve svém vědomí ztotožňuje se svým tělem, žije ve vnitřní temnotě a podobá se stáji, kde bydlí různá zvířata - zvířecky tělesné vášně. V této stáji a v této temnotě jakoby jedné noci se narodí božské dítě, vědomí Já. Dvojí druh lidí pozná božské dítě a sklání se před ním: prostomyslní, zcela nevzdělaní a neučení, kteří ještě neznají pochybnosti rozumu a žijí v jednotě s přírodou, například pastýři; a vě­ doucí a zasvěcenci, kteří už mají za sebou dlouhou cestu rozumu a už neuvažují rozumem, ale pozorují věci z vnitřního pohledu, jako mudrci a mágové z Východu!
Náboženské symboly nové epochy jsou Ryby a Panna, dvě navzá­ jem se doplňující znamení. Syn boží volí své spolupracovníky z "rybářů". Zaplatí svou daň, kterou dluží Zemi zlatým penízem, který vyjme z úst ryby. Z těchto dvou vzájemně se doplňujících souhvězdí čerpá pro lidstvo potravu svého učení. Jeho učení však naslouchají lidé různého stupně vývoje. Těm, jejichž duch je již probuzen, tedy kteří dosáhli páté duchovní úrovně - těch "pět tisíc" lidí - těm sdělí všechno své učení, "dvě ryby a pět chlebů", pět pšeničných zrn, které jsou v symbolickém znázornění Panny na klasech v její ruce. Ale i těchto "pět tisíc" lidí, jejichž duch je již probuzen, nemohou zcela přijmout jeho nejvyšší ideje, ani v průběhu celé epochy! Z potravy, kterou jim dal, zbylo dvanáct košů zbytků. To znamená, že lidstvo musí poznat tajemství Já v každém z dvanácti znamení zvěrokruhu. Tyto vysoké pravdy pochopit a uskutečnit, k tomu lidstvo potřebuje dvanáct epoch, dvanáct věků, tedy celý světový rok - 25 000 pozemských let.

Všem těm, kdo se mohou zvednout ve svém vědomí jen ke čtvrtému stupni těm "čtyřem tisícům" lidí - nesdělí Syn boží všechny pravdy dvou znamení zvěrokruhu jako potravu, ale jen "něco" ryb a pět chlebů. Také toto "něco" z jeho idejí nemohou jíst a zůstane sedm košů zbytků. Hmotně založení lidé musí dříve poznat tajemství sedmi úrovní. Teprve potom jsou zralí pro kosmické pravdy Já.
Znamení Ryb patří k vodnímu trojúhelníku. Proto musí lidstvo v této epoše obstát ve zkoušce vodou. Musí přemoci vodu vodou. Před svýma ztrnulýma očima vidím stroj, kterým lidé staví do svých služeb sílu vody proměněné v páru. A vidím velké lodě - jako celé město! - jak velkou rychlostí projíždějí oceán. Také ony jsou hnány silou vody - parou. Lidstvo obstojí ve zkoušce: ovládá vodu vodou.
Také v lékařských knihách dominuje voda jako lék. Vidím všude lázně, léčebná místa a různé druhy léčby vodou, mořské lázně, slatinné lázně, horké a studené lázně, obklady a jiné metody vodních kur. Dokonce i léčebnou sílu rosy chtějí lidé využít, a proto chodí bosi v mokré trávě.

Ale ke konci tohoto věku, když se jarní bod blíží k následujícímu znamení - Vodnáři, objevují lidé technická zařízení, založená na vlnách energie. To už je počátek vlivu Vodnáře - věku epochy technického rozvoje. Vyzařování znamení Vodnáře, které nezná hranic a smetá s cesty všechny překážky, projevuje se v idejích a sociálních názorech lidstva. Na konci věku Ryb tyto nové energie tam, kde lidé na tuto vibraci nejsilněji reagují a spoluvibrují, způsobují velké revoluce. Vidím tisíce lidí vládnoucí třídy sedět ve vězení a ducha, který už nese znaky nové, přicházející epochy, který utíná hlavu, nebo jinak zabíjí nespočetné lidi z vyšší třídy.
Obraz času, kdy energie Vodnáře působí už plnou silou, mi ukazuje, že velký učitel tohoto věku ruší všechny hranice mezi třemi vládnoucími náboženstvími. Dokazuje svou vlastní osobou, že jádro všech náboženství je jedna a tatáž pravda - jeden a týž Bůh. Mizí také hranice mezi náboženstvím a vědou, neboť lidé objevují, že vše, i hmota, je pohybem vln, že mezi zjevením ducha a zjevením hmoty jsou pouze rozdíly ve frekvenci, ale v podstatě je vše jen zjevením jednoho jediného pramene všech sil, Boha. Všechno jsou vlny, jak ukazuje symbolické znázornění znamení Vodnáře: nadpozemská bytost vylévá vlny ze svého džbánu.

Duchovní proudění na Zemi ukazuje následující účinek: Věda od­krývá "teorii vlnění" a vidím nespočetné objevy, které spočívají na bázi vlny. Vidím obrazy osob, krajin a předmětů, které vznikly působením světelných vln. Vidím přístroje, které vysílají vlny, pronikají hmotou a ukazují její hustotu. Jsou vlny, které dokazují prvky ve hmotě planet, stálic, elektrické vlny, zvukové, světelné a aromatické. Lékařská věda přestala používat vodu a přešla k léčení vlnami. Uzdravuje, počínaje infračervenými paprsky až k ultrafialovým, ale také krátkými vlnami a ještě kratšími a pronikavými vlnami a frekvencemi ... ve všem je aplikovaná věda!
Znamení Vodnáře patří ke vzdušné tváři boží a lidstvo ovládá vzduch vzduchem, to jest energiemi, které se získávají z hmoty ve vzdušném skupenství. Vidím, že lidé přecházejí od parních strojů k jiným, které jsou poháněny plynem. A mé udivené oči sledují ve vzduchu, vysoko nahoře, lidskou rukou vystavěné obrovské kobylky, v jejichž žaludku sedí lidé! Tyto stroje jsou poháněny plynem: vzduch ovládá vzduch ...

Skrze doplňující znamení Lva poznají lidé opět nejsilnější projev Boha na Zemi: Slunce - veliký Ra - je opět považováno za prazdroj všech pozemských jevů energie. Lidé jsou opět uctívači slunce, i když ne v náboženském pojetí. Ale vliv Lva se ukazuje ještě v jiné rovině: účinek Vodnáře ruší všechny hranice. Avšak bezbřehost bez koncentrujícího středu znamená duševní nemoc, duchovní smrt. Bezbřehý Vodnář by vyvolal v nevědomých davech duševní nemoc celého lidstva, anarchii a ničivý chaos. Účinkem doplňujícího znamení Lva se však koncentrují vládnoucí síly ve vhodných osobnostech, které jako diktátori sjednotí a povedou masy lidí.
V této epoše lidé objeví styk s jinými planetami. Hranice a závory zmizí, právě tak jako izolace Země ve vesmíru a zmizí hranice mezi zeměmi a celé lidstvo bude řízeno z jediného centra. "Jedna stáj, jeden pastýř."

Věčná kola se točí dál a Země spěje k nové epoše, do pole působnosti Kozoroha a jeho doplňujícího znamení Raka.
Pozornost lidí se zaměřuje opět na Zemi. Zpozorují, že ačkoliv znají hodně, o své vlastní matce Zemi vědí ještě hodně málo. A v této epoše řeší úkoly ovládnout Zemi Zemí, protože znamení Kozoroha patří k zemské tváři boží. Konstruují stroj, postavený na stejném principu jako naše archa úmluvy. Jeho pomocí ovládnou váhu hmoty, to jest mohou proti sobě účinkujícími energiemi zrušit přitažlivost zemskou, nebo ji zvětšit ultrahmotným vyzařováním. Lidé se budou stýkat zkrácenou linií středem zemské hmoty, v hloubce hor, místo dlouhých cest kolem Země. Tento stroj vyzařuje energii, která vše před sebou zdematerializuje tedy jde bez překážek vpřed, pak vyzařuje nazpět zhuštěnou energii a celistvost zemské hmoty je zase obnovena. Lidé ovládli hmotu hmotou - pomocí energie ultrahmoty. To však znamená, že se mohou dostat do hloubi Země a postavit do služeb lidstva ohromné, dosud nevyužité síly a energie, které ještě ve své praformě bouří v jejím nitru - tedy i síly sopek.

Rak, doplněk Kozoroha ve zvěrokruhu má velmi hluboký vliv na duchovní život lidí. Velký učitel tohoto věku odhalí lidem tajemství skrytých, nezměrných pramenů sil v hloubi lidské duše, které tomu, kdo má klíč k těmto pramenům síly, dává onu duševní schopnost, kterou nevědomí nazývají "nadpozemskou schopností". Na celé Zemi vidím všude veřejné školy, kde se už děti učí ovládat vyšší schopnosti cvičeními, která byla u nás dovolena jen kandidátům kněžství v chrámu. Vědění se rozrůstá do stále větších kruhů a vniká do nejvzdálenějších vrstev.


Obrazy náhle blednou, přicházím opět k sobě. Ležím ještě na cvičebním loži, úplně omámená velkými zážitky budoucnosti. Ptahhotep stojí přede mnou, a když jsem se vzpamatovala, pomáhá mi vstát. Uzavírá pro dnešek svá poučení:
"Jak vidíš, mé dítě, obyvatelé Země získávají zasvěcení v malých, větších a ještě větších kruzích, které působí v sobě. Člověk může sám dosáhnout zasvěcení v rámci jednoho jediného života. Také národ může dostat zasvěcení, pokud se celý národ dostane na nejvyšší stupně vývoje a splní své úkoly na Zemi. A nakonec celá Země dosáhne zasvěceni, až proběhne kruh čtyř tváří božích a prožije podle zákonů vývoje všechny stupně k zasvěcení, aby nakonec dospěla k úplnému zduchovnění - osvobození z hmoty. V letopočtu Země to bude trvat ještě věky. Ještě bezpočtukrát v letech pozemských i světových proběhne Země zvěrokruh.
Ukázal jsem ti jen nepatrnou část této nekonečně dlouhé cesty. Dějiny lidstva na Zemi nejsou ponechány náhodě. Máš poznat, že každý krok vývoje postupuje podle boží prozřetelnosti, podle božského učiva. Člověk může proběhnout tuto nekonečně dlouhou cestu v jediném lidském životě, když svou vůli beze zbytku soustředí k tomuto cíli."
Ptahhotep mi žehná a říká na rozloučenou: "Zítra přijď opět, mám ti říci cosi důležitého."

...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama