Červen 2014

Láska je všechno na čem záleží - Richard Bach

27. června 2014 v 22:13 Videa, filmy, knihy


Úryvek z knihy Richarda Bacha - MOST PŘES NAVŽDY



Když zaparkovala poblíž kanceláří Akademie filmového umění a vědy, řekla, "Jsem hned zpátky. Chceš na mě počkat nebo chceš jít se mnou?"
"Počkám tady. Nemusíš spěchat."

Pozoroval jsem ji, jak se proplétá davem lidí, kteří se procházeli v poledním slunci. Byla oblečena prostě, bílá letní blůzka přes bílou sukni, ale můj ty Bože, jak se za ní všichni otáčeli! Každý muž v okruhu sta stop od ní zpomalil, aby si ji mohl prohlédnout. Vlasy barvy medu a pšenice za ní volně vlály, jak spěchala, aby stihla poslední vteřiny, kdy svítí zelená. Zamávala, aby poděkovala řidiči, který na ni počkal, a on jí zamával zpátky - byl dobře odměněn.
Jaká okouzlující žena, pomyslel jsem si. Jaká škoda, že si nejsme víc podobní.

Zmizela v budově a já jsem se na sedadle protáhl a zívl. Proč nevyužít čas, pomyslel jsem si, a neponořit se na chvíli do hlubokého spánku? To bude vyžadovat autohypnotický odpočinek v délce asi pěti minut.
Zavřel jsem oči a zhluboka se nadechl. Mé tělo je úplně uvolněné: teď. Další nádech. Má mysl je úplně uvolněná: teď. Další. Jsem ponořen do hlubokého spánku: teď. Probudím se v momentě, kdy se Leslie vrátí; budu tak osvěžen, jako bych spal osm hodin hlubokým, normálním spánkem.

Autohypnóza za účelem odpočinku je zvlášť mocná, když člověk noc předtím nespí víc než dvě hodiny. Má mysl se ponořila do tmy; hluk na ulici zmizel. Byl jsem obklopen hlubokým černým dehtem, čas se zastavil. Pak uprostřed černočerné tmy,
SVĚTLO!
Jako kdyby na mě spadla hvězda stokrát jasnější než slunce a výšleh světla z ní mě úplně oslepil.
Ani stín, ani barva, ani žár, ani záře, ani tělo, ani obloha, ani země, ani prostor, ani čas, žádné věci, žádní lidé, žádná slova, jen
SVĚTLO!!



Ve světle času

24. června 2014 v 13:09 Světlo je Láska


Ve světle času jsem si prohlížela staré fotografie, zároveň jsem pořizovala nové. Existuje mnoho nesmazatelných záběrů mé poutě po Zemi a ještě jich pár bude.
Momentky. Moment za momentem tvoří memento příběhů.
Příběh je běh jednoho momentu za druhým. Ve skutečnosti neexistuje. Je jen pojítkem událostí.
Co zůstává je celkový dojem. Dojem nepodléhá času ani prostoru. Ale v časoprostoru z dojmu vzniká příběh, který začíná a končí. To je nejen paradox, ale to krásné, proč stojí za to žít.

Vesmír je plný hvězd, je plný života stejně jako mikrosvěty. Nekonečný prostor rozvíjející se do nekonečného pole možností v paralelních smyčkách. Stále se pohybující spirála plná Dojmů.
Otevírá se ven stejně jako zaniká zpátky do sebe. Pořád dokola zas a znovu. Jako každý nový den, nový život, zrod a zánik, nádech výdech. Nádherná i brutální nekonečná hra Dojmů, která je i není.

Užívám si svůj malý velký příběh a pečlivě vnímám okamžik. Mohu se na něj dívat z mnoha úhlů pohledu. Můžu si pohrávat, pozorovat, můžu tvořit. Taky zkouším na chvíli příběh zastavit a snít. Realita je ohebná - třeba i virtuální.
Stačí zavřít oči a proletět se do jiných světů nebo na průzkumnou cestu mého Já. Když chci zase oči otevřu a pokračuji ve hmotě. Raduji se a bavím se touto hrou. Je ještě bohatší a hlubší, než si můžeme představit.

Můžu vám vyprávět svůj příběh, můžu vám ho zatančit nebo namalovat. Jsem jím fascinovaná. Stejně tak jako dalšími příběhy bytostí, které jsou se mnou ve hře. Žiji ho naprosto naplno a doufám, že důvěryhodně. Jsem totiž vděčná za přiřazenou roli ve hře na člověka.

.. A každý další den střídá noc. Otáčí se pomyslná stránka mé i vaší knihy života. Planeta dál letí ohromnou rychlostí svou oběžnou dráhou kolem Slunce a sluneční soustava naplňuje svůj směr ve spirále tajemným vesmírem.

To všechno proto, aby naše příběhy získaly poezii v té matematické přesnosti nekonečných možností Dojmů.








Holografický vesmír - video

9. června 2014 v 0:23 Videa, filmy, knihy

Holografický vesmír

video

Vše je propojené a největší tajemství spočívá v tom, že individualita je v podstatě iluzí.
My všichni jsme jediným vědomím, které samo sebe zažívá subjektivně.




O naplnění

2. června 2014 v 21:17 Články

Za mistrem Farinem, veleknězem řádu světla, jednoho dne přišel utrápený poutník. Žádal o radu, jak má naložit se svým životem. Mistru pověděl, že se mu nic nedaří a cítí se mizerně. Farin laskavě pozoroval poutníkův vystrašený výraz a v klidu dopil svůj čaj. Po dlouhých minutách se poutník trochu uvolnil a v místnosti se konečně rozhostil dostatečný klid pro Farinův dotaz "Co ti chybí bratře?". Poutníka zarazila přímost otázky, ani se nad tím nemusel dlouze rozmýšlet a vyhrkl "Všechno mistře! Nic nemám, nic se mi nedaří. Jsem asi prokletý, tak jsem přišel sem do kláštera světla abyste ze mě to prokletí sejmuli. " Mistr se na poutníka laskavě usmál a mírně zavrtěl hlavou. "Ne, nikdo tě neproklel, jediný kdo je tak mocný aby tě proklel jsi ty sám. Každý z nás si tvoří svou vlastní realitu." Když mistr uviděl na obličeji muže nechápavý výraz, tak jej vyzval, aby se šli projít do klášterních zahrad. Našli si lavičku pod rozkvetlým stromem, usadili se a Farin se zeptal znovu:

Co ti chybí?

Hledáš krásu? Tu najdeš všude okolo. Pohleď na zlaté sluneční paprsky, jak jemně hladí čehokoliv se dotknou, pohleď na rozkvetlou zahradu plnou vonících květin, zvedni hlavu a vnímej let ptáku na obloze. Zři lesknoucí se hladiny jezer, peřeje rozbouřených řek valících se k vysokým vodopádům nebo rybníky plné ryb. Stůj v úctě před prastarými horami, jejichž vrcholky se tyčí do nebes. Kochej se pohledem na stáda koní na nekonečných pláních, nebo na chvíli postůj v hlubokém lese a vnímej všechen ten život a krásu okolo. Vůbec přeci nepotřebuješ honosné domy, luxusní šperky nebo nejmodernější oblečení. Všechna ta krása tu JE, odpradávna, jen ji konečně uvidět.

Hledáš lásku? Tu najdeš v sobě. Nevěř tomu, že láska je něco co nemáš, dokud to do tebe někdo jiný nevloží. Láska je v tobě, ve mně, všude okolo. Je to stále ta jedna láska a my jí můžeme zakoušet kdykoliv budeme chtít, když přijmeme sebe, když přijmeme Boha v sobě. My jsme Bůh, jsme tvořeni láskou. Tvoje duše, stejně jako moje, je původem z téhož zdroje. Pochop, jsme jedno!