Mystická smrt – Karel Weinfurter - Ohnivý keř

13. února 2016 v 21:16 |  Články


Prvním důležitým oddílem mystické cesty je mystická smrt, tj. úplné odumření starého Adama, aby na jeho místě mohl se znovuzrodit Ježíš Kristus, čili Adam nový, nesmrtelný, věčný. Tomuto Adamovi říkají také mystikové "vnitřní člověk".

Co vlastně umírá v člověku při mystické smrti? Jakým způsobem lze z vlastní vůle přivodit mystickou smrt? A je to vůbec možné? Mystická smrt, která trvá po celý život mystika dokud nedosáhl úplného znovuzrození, křtu ohněm a mystického znovuzrození se týká jedině zevního člověka. Co je zevní člověk? To, co známe z člověka svými pozemskými, neboli zevními smysly. Je to jeho hmotné tělo, je to celá jeho zevní osobnost, tak, jak se nám na zemi jeví. Tzv. smrtelná čtveřice, která stojí pod nesmrtelnou trojicí, je onou částí, která zmírá mystickou smrtí. Patří k ní tedy pozemské tělo, životní síla čili prána, astrální tělo a kama, čili středisko pozemských chtíčů a hmotných žádostí.

Tyto čtyři součástky člověka musí zemřít. Tři ostatní, totiž manas, čili lidská duše, buddhi čili božská duše a atma čili Duch boží, jsou nesmrtelné, jestliže je člověk udržel pohromadě mystickým školením. Jinak jenom jeho část lidské duše přichází po smrti do "ráje" čili místa blažených, jsouc na tu dobu spojena s Duchem a duší božskou a pak se nanovo vtěluje. Když však člověk žil jen zevním světem, velmi hmotným způsobem a oddán svým chtíčům, skoro celá jeho lidská duše je stržena po smrti k oné čtveřici, z níž ovšem zbyla po úmrtí hmotného těla jen část neviditelná - astrální tělo, kama a prána - a žije na astrální úrovni jistou dobu, aby se rozplynula pozvolna do svých elementů, jako tělo se rozpadne na své.

Vraťme se ale zpět k mystické smrti. Při tomto magicko-mystickém postupu zmírá pomalu, ale jistě pozemské hmotné tělo po nepatrných částečkách, které jsou vylučovány a na jejich místo přistupují jiné nesmrtelné částice. Toto pozvolné umírání hmotného těla je v určitých mystických stavech zcela zřetelně pozorovatelné, a také onen nový život, který se musí uplatňovat zároveň, je žákovi mystiky zcela dobře pozorovatelný určitými jevy. Protože Kristus ukázal mystickou smrt svým Ukřižováním, jsou nejpřednějšími známkami tohoto nového života stigmatizace, čili rány Kristovy na kříži v rukou, nohou a boku, a tak kříž je zároveň symbolem mystické smrti, ale také symbolem věčného života, protože onen nový život, vycházející z božství, a vlévající se do člověka, mu dává nesmrtelnost.

Nyní přicházíme ke druhému principu, který v člověku zmírá mystickou smrtí. Je to naše astrální tělo, které se rovněž po smrti průměrného člověka za jistou dobu musí rozplynou na své elementy. Kdyby nám bylo náhle astrální tělo vzato, nemohli bychom žít, protože astrální tělo je pojítkem mezi hmotným tělem a lidskou duší nebo manasem. Proto i zde, když odumírá astrální lidské tělo, musí se zároveň tvořit astrální tělo nové, nesmrtelné, čili nebeské, které je rouchem mystikovy duše a které má jisté vysoké, magické síly a schopnosti. Toto nové astrální tělo je tzv. tělo oslavené, o kterém se hovoří v evangeliu.

Dále je tu kamický princip, který je střediskem chtíčů a pozemských žádostí, hladu, žízně a jiných hmotných tužeb. Tato kama musí zahynou mystickou smrtí, neboť je zároveň střediskem "zvířecí duše", která člověka stahuje neustále ke světu hmotnému. Kamický princip je naznačován v mnoha náboženských soustavách jako drak nebo had. Mystikové a alchymisté symbolizují tento princip lvem. Křesťané zase satanem. Kamický princip se u mystika jeví také jako kůň, býk nebo jiná zvířata. Kamický princip je u mnohých lidí - i mystiků - velmi mohutně vyvinut a proto není snadné ho zahubit. Všechno zevní potlačování čili askeze může velmi často vést jen k tomu, že zdánlivě se kama dá uspat, aby v nestřeženém okamžiku vybuchla s trojnásobnou silou a aby člověka strhla pak k činům často nerozvážným. Proto je nejlépe, když odevzdáme usmrcení tohoto principu do rukou božích.

Dalším principem, je životní síla čili prána. Tato prána je všude v přírodě a tedy taky v lidském těle. Je to princip, který naplňuje naši nervovou soustavu. Jejím centrem je Slunce a prána je tedy počátečně božského původu. Ale ta prána, která tvoří náš životní magnetismus není již čistá jako prána sluneční.. Je to prána, řekl bych "zvířecí", totiž asi tak magicky nízkého stupně jako kama. Na místě této nízké prány vstupuje do těla mystikova při mystické smrti a oživuje ho prána božská. Tato prána ma nejvyšší potenci a proto také světci a mystikové a vůbec zasvěcenci mohli vždy touto pranou léčit všechny lidské choroby, ba mohli křísit i mrtvé, jako Kristus. Výměna této prány se děje u mystika pozorovatelně, ale mystické stavy s tím spojené jsou velmi jemné.

Jak lze působit zevnímu člověku na tyto proměny mystické smrti? Je to předně samovolné usmrcování zevní osobnosti, což se děje právě zastavováním myšlenek nebo koncentrací. Kdo se dobře soustřeďuje na božské Já, ubíjí tím zevní já, protože zevní já má svůj život jedině v našich myšlenkách a představách.



Karel Weinfurter z knihy Ohnivý keř





 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama